Juraj Žáček
Lektor, konzultant, kouč, muzikoterapeut
Ve velkém voze Sever školím:
Moje vzdělání:
„Enneagram devítky“ už od dětství směřoval mou životní pouť k urovnávání konfliktů a sporů mezi lidmi. Teoretické základy i neakademickou opravdovost přineslo studium kulturologie na Vysoké vojenské pedagogické škole v Bratislavě. Podrobnější pohled na problematiku míru znamenalo absolvování několika specializovaných kurzů – řešení mezinárodních konfliktů, teorie řízení mírových aktivit a základy humanitárního práva (US IP New York a DIILS Newport, USA), otázky základních lidských práv (IIHL San Remo, Itálie) nebo problematika spolupráce při ochraně míru (L. B. P. CIPTC Cornwallis, Kanada).
Snaha o budování míru mezi lidmi přirozeně vedla k hledání míru uvnitř lidí samotných. K umění aktivního naslouchání směřoval kurz telefonické krizové intervence (SVSKI Praha). Studium cest vedoucích k míru v lidské duši znamenalo absolvování psychoterapeutických výcviků – systemická a narativní psychoterapie (ISZ-MC Praha) a celostní muzikoterapie (ÚJEP Ústí nad Labem). Obejít se nedala ani nutná mnohaletá psychoterapeutická sebezkušenost.
Kde jsem získal zkušenosti:
Musím přiznat, že proces získávání zkušeností není v mém případě zdaleka ukončen. Teorie neustále žene člověka do další praxe – a první věcí na kterou tam člověk narazí je potřeba dalšího vzdělávání. Velké množství nových podnětů, a ještě více otázek přineslo působení v mírových misích OSN (v Iráckém Kurdistánu a v Demokratické republice Kongo). Životní zkušeností byla i informačně psychologická práce v Provinčním rekonstrukčním týmu v Afghánistánu.
Velkým přínosem je samotná práce s lidmi – působení v Centru pro rodinu Triangl a v sociálněprávní poradně Kontakt, hodiny strávené na telefonické lince důvěry pro seniory, individuální konzultace, vedení intervenčních programů v rozvojových skupinách a v dětských kolektivech, párové a rodinné terapie.
Co mě v práci inspiruje:
Mezilidské vztahy zákonitě znamenají působení vzájemné – učitel a žák si často vymění místa. Když si může měnit místo žák, proč by si nemohl pravidelně měnit místo i Žáček? Mimochodem – příjmení znějící jako „malý žák“ znamená například v Podkrkonoší pomocného učitele, jáhna či mladého kněze. A jen tak na okraj – křestní jméno podle převládajících teorií mluví o obdělávání země. Představa práce s půdou se snad už u antických myslitelů objevuje i při popisech snah o zušlechťování lidské duše a ve spisech věnovaných pedagogice a výchově dětí.
Co mi dělá radost v životě:
„Jsem člověk. Nic lidského mi není cizí“, že?
